Horní jištění

Horní jištění může být realizováno různými způsoby. Pro všechny způsoby je však společné, že od lezce vede lano nahoru, tedy lezec se nemusí obávat pádu. Pokud se neudrží na skále, do lana si pouze odsedne. Typická situace je pozice druholezce, který je jištěn svým jističem z horního stanoviště. Druholezec má horní jištění, a lano mu je při lezení dobíráno.

Jiným způsobem realizace horního jištění je jištění ze země přes vratný bod (slangově se tomuto způsobu jištění říká „na rybu“, „rybaření“, pro podobnost s taháním ryby rybářskou udicí). Tento způsob jištění zaručuje pohodové, až by se dalo říci rekreační podmínky pro lezení. Podstatou jištění je umístění lana do vratného bodu nahoře na skále tak, aby lano vedlo k lezci shora. Lano se do tohoto jištění vkládá přeložené, tedy na zem vedou dva prameny lana. Na jeden se naváže lezec, druhý pramen si upne jistič do jistící pomůcky. Zatím co lezec postupuje po skále nahoru, jistič ho dobírá lanem, takže pokud se lezec neudrží na skále, nikam nepadá, neboť si ihned odsedne do visu v laně. Horní jištění přes vratný bod se hodí jen na menší skály, na které stačí délka lana. Je vhodný na výuku nováčků a dětí. Ideální pro lidi, kteří netouží po heroických výkonech, a spíše si chtějí užít bezpečného pohybu po skále. Nutno však podotknout, že takovémuto lezení je často vyčítána jistá sterilnost a „konzumní“ povaha.

Pokud ve skupině lidí, která se chystá lézt s horním jištěním přes vratný bod, není nikdo, kdo by zamýšlenou cestu dokázal slézt s dolním jištěním jako prvolezec, pak tento způsob jištění jde realizovat pouze tam, kde je odněkud na skálu pěší nebo velmi snadný přístup. Jeden člověk z lezecké skupiny si musí vzít sbalené lano, vyjít onou snazší cestou nahoru na skálu, a lano tam instalovat do vratného bodu.

Vratný bod

Vratný bod musí být kvalitní, pevně ukotvený v terénu, neboť představuje naše hlavní, často jediné jištění proti pádu. Není radno se spoléhat na jeden jistící bod, ale raději na vícero, které se budou vzájemně zálohovat. K připnutí lana k vratnému bodu používáme zásadně karabiny s pojistkou zámku. Pokud karabiny s pojistkami zámku nemáme a jsme v nouzi, je nutné použít alespoň dvě karabiny bez pojistek, které ale k sobě naplocho asymetricky přiložíme. Totéž zdvojení doporučujeme provést i s karabinami s pojistkami zámků, jestliže na vratný bod od země nevidíme.

Vratný bod tvořený řetězem, dvojí jistící prostředky se vzájemně zálohují

Vratný bod tvořený jedním kruhem, expreska blízko pod kruhem zálohuje

Fixní jistící prostředky, jako jsou kruhy, borháky, apod., jsou různých konstrukcí. Některé mají oka pro připnutí karabiny taková, že karabina je v nich přiložena ke skále naplocho. To není u vratného bodu šikovné, neboť lano se pak při posouvání odírá o skálu. V takovém případě do vratného bodu připneme nejprve jednu karabinu s pojistkou, a teprve do ní připneme další, skrz kterou bude vedeno lano, která už bude ke skále položena kolmo, a lano jí bude hladce procházet zleva doprava a obráceně.

Při lezení s horním jištěním (tzv. "rybaření") nikdy nevedeme lano přímo okem (kruhem) jistícího prostředku. Lano obsahuje nečistotu, prach, písek, a působí jako efektivní brusný pás. Kovové oko se brzy obrousí a dojde ke ztenčení oka. Jistící prostředek se tak musí celý vysekat ze skály, skála je zničená, na totéž místo už nejde nic osadit, a pro nový jistící prostředek se musí vrtat do skály vedle nový otvor. Brzy by tak byla skála v okolí zničená.

Karabiny vratného bodu musí být rovněž umístěny tak, aby lano z nich vedlo svisle dolů a pokud možno se co nejméně odíralo o skálu. Pokud vlastní jistící bod vratného bodu je umístěn nešikovně tak, že od něj nelze lano spustit ve svislici dolů podél skalní stěny, připne se do vratného bodu dostatečně nosná smyčka, jejíž délka vystačí na to, aby odsadila karabiny dál nad svislou stěnu.

Pokud kotvení vratného bodu je za hranou, odsadíme karabinu nad svislici stěny

Při budování vratného bodu zásadně lano nevedeme pouze skrz smyčku z umělého vlákna, třením lana o smyčku vzniká značné teplo, a smyčka se nebezpečně brzy přetaví (nepodceňovat, řada vážných nehod varuje!). Z důvodu vzniku tepla při vzájemném kontaktu se také nesmí do jednoho vratného bodu umístit vícero lan vedle sebe, opět by se mohlo lano přetavit!

Lano musí být vedeno karabinou. Smyčku by třením lano snadno přetavilo!

Poté co lezec doleze nahoru k vratnému bodu, je několik možných postupů. Buď jej jistič spustí dolů, nebo si lezec zhotoví sebejištění, odváže se z lana a to si připraví na slanění, a slaní dolů.

Jistič při spouštění musí mít přehled o tom, kolik lana mu zbývá smotáno na zemi. Nesmí se stát, aby mu jistící pomůckou prošel konec lana, a spouštěný lezec při tom byl ještě ve visu. Následoval by pád spouštěného lezce na zem! Aby k proklouznutí dolního konce lana skrz jistící pomůcku nedošlo, musí být i jistič navázaný na lano.